Jezero nebezpečné kyseliny se u Stráže pod Ralskem vytvořilo přitom právě kvůli těžbě uranu. Od roku 1967 tu třicet let probíhala takzvaná hydrochemická těžba, během níž začaly kyselé roztoky prosakovat do důlních chodeb i podzemních vod.
Generální ředitel Diama Jiří Jež je přesvědčený, že se na Českolipsku do 20 let začne opět těžit uran
Škody na životním prostředí byly obrovské. „Pokud by se začalo s těžbou, pak by to mělo být jen za předpokladu, že to bude mít co nejmenší škody a následky,“ řekl hejtman Libereckého kraje Petr Skokan.
Těžit by se začalo u Stráže Pokud by vláda rozhodla o obnovení těžby, začínalo by se zřejmě v okolí Stráže pod Ralskem. Ložisko, které tu je, je mnohem větší a uranová ruda je tu kvalitnější než na ložisku Osečná-Kotel.
Právě tuto oblast prohlásilo ministerstvo životního prostředí minulý týden chráněným ložiskem uranu. Osečná ale může být zatím klidná. Pokud by vláda rozhodla o obnovení těžby, začínalo by se v okolí Stráže pod Ralskem. Osečná by přišla až na konec „Ložiska ve strážské oblasti jsou mnohem větší a uranová ruda je tu kvalitnější než u ložiska Osečná-Kotel,“ řekl včera Jež. Jeho nadřízený, ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, dodal, že vláda už vloni rozhodla o prodloužení těžby uranu na Vysočině na dobu neurčitou. „Apriori se k tomu negativně nestavíme. Někdo má diamanty, někdo ropu, my máme uran. Těžbu uranu v severních Čech nelze v budoucnu vyloučit,“ dodal ministr. Říman včera také upozornil na to, že lidé na Vysočině se proti těžbě uranu nebouří.
V Libereckém kraji se ale minimálně v Podještědí proti případné těžbě bouří. „Právní cestou se budeme snažit o přijetí nového horního zákona a žalobou u soudu napadneme rozhodnutí ministerstva životního prostředí,“ řekl Josef Jadrný, hlavní organizátor protestů v Podještědí. Proti návratu těžby uranu se už dříve postavila také obec Hamr na Jezeře. Stráž pod Ralskem by obnovení těžby naopak uvítala.
Zdroj: MF Dnes