TĚŽBA URANU SE MŮŽE VRÁTIT
Těžba uranu před čtyřiceti lety výrazně změnila život na území dnešního Libereckého kraje. V České Lípě, ve Stráži pod Ralskem i v Liberci se kvůli ní začala stavět paneláková sídliště. Její chemická podoba měla navíc takové důsledky pro životní prostředí, že jejich náprava bude trvat ještě desítky let a všichni za ni zaplatíme desítky miliard korun.
I taková byla těžba uranu na Českolipsku. Nástupce tehdejších Uranových dolů Hamr – státní podnik Diamo – právě začíná posuzovat možnost, zda a za jakých podmínek by bylo možno těžbu uranu na Českolipsku obnovit. „Při současné společenské objednávce je to nepravděpodobné. Ale uran se může stát rozhodující energetickou surovinou. Diamo zpracovává studii, která posoudí, při jaké ceně uranu by mohla být těžba obnovena,“ říká ředitel strážského závodu státního podniku Diamo Tomáš Rychtařík.
- Když by se těžba uranu na Českolipsku obnovila, k jakému způsobu těžby se vrátíte? K hlubinné těžbě, při které by museli horníci fárat do dolů, nebo k té chemické, která má kvůli vtlačování kyseliny sírové do půdy negativní dopady na životní prostředí?
V současné době se to celé posuzuje. Výsledek budeme znát třicátého dubna. Zvažují se obě metody a vhodnost jejich aplikace na jednotlivých ložiscích. Dopředu ale říkám, že tato oblast je výrazně ovlivněna tím, že se tu snažíme odstraňovat následky po vtlačování kyselin do podzemí. Těžit v sousedství sanace chemické těžby je značně problematické.
- Takže se přikláníte k tomu, že pro tuto oblast by byla výhodnější hlubinná těžba?
To jsem určitě neřekl. Posouzení, které se připravuje, rozebere oba možné způsoby, každý z nich přináší něco jiného. Jeden předpokládá užití kyseliny sírové, což přináší navýšení kontaminace v podzemí. Druhý by byl mnohem dražší a nemá v současné době žádné zázemí, například chemickou úpravnu či odkaliště.
- Nebylo by proto lepší pokračovat v odstraňování následků chemické těžby, a uran těžit jinde než na Českolipsku?
To ale pořád předbíháte tu studii, která se nyní připravuje. Ona to všechno ukáže. Existuje i myšlenka dokončit odstraňování následků chemické těžby a vrátit se ke zdejším ložiskům uranu až v situaci, kdy sanační zásahy do horninového prostředí nebudou ovlivňovat možné zásahy těžební.
- To znamená, že by se tu začalo těžit až…
Třeba v roce 2030.
- A mohlo by dojít k tomu, že by se ozdravování půdy zasažené kyselinou zastavilo a začalo se těžit?
Otázka, jestli přerušit sanaci, dotěžit a pak opět odstraňovat následky chemické těžby, takhle položená není. Tuto oblast ozdravujeme a likvidovat následky kontaminace dál budeme. Takže podle mě se buď musí snést těžba se sanací, a to je opět otázka té studie, která posoudí tuto oblast, anebo těžba počká, až sanace skončí.
- Nebyla to z dnešního pohledu chyba, když těžba uranu na Českolipsku skončila?
To nelze takto brát. V této oblasti se rozhodovalo o ukončení těžby v období let 1993 až 1995, kdy cena uranu byla přibližně desetkrát nižší než nyní. Byl sice předpoklad, že ta cena poroste, čekalo se, ale nárůst nenastal. Došlo k němu až před dvěma lety. A tato oblast měla i chemickou těžbu, o té se začínalo rozhodovat už někdy v letech 1988 nebo 1989.
- Těžba uranu zůstala zachována jen na Vysočině, kde o ní nyní projevil zájem i zahraniční investor. Nebyl také nějaký zájem ze zahraničí i o oblast Stráže?
Byl. Zaznamenali jsme zájem o situaci v této lokalitě i o možnou spolupráci. Takovým zájemcům ale odpovídáme, že tady se zatím netěží.
- Hamr na Jezeře má obavu, že těžba uranu by mohla zhatit tamní rozvoj cestovního ruchu. Máte nějaké argumenty, kterými byste mohli hamerské obavy vyvrátit?
Jakákoliv těžební činnost každopádně zasáhne turistický ruch. Zvláště pokud jde o těžbu uranu, která svým způsobem ovlivňuje i povědomí lidí. Oni vidí těžební věž a hned myslí, že je to tady radioaktivní. Kdyby se ale povolovala nová těžba, tak se bude povolovat podle současné legislativy se všemi opatřeními. Pokud se ale ptáte, jestli by to mohlo zasáhnout turistický ruch, tak to každopádně.
- A může obnovení těžby v této oblasti při současné legislativě vůbec projít?
Při současné společenské objednávce ne. Uvědomte si, že jsme v oblasti kumulace podzemních vod evropského významu. Na druhou stranu mohou přijít energetické požadavky, které společenskou objednávku zásadně změní. Uran se může stát rozhodující energetickou surovinou.
- Nemůže se případná těžba dostat do střetu s ekology, především kvůli oblasti spadající do systému Natura 2000?
Při obnovování těžby by se musely všechny střety vyřešit. Tak je to vždycky. A nejde jen o Naturu, v blízkém okolí jsou další biocentra, významné biokoridory, zvláště chráněná území. A to se bavíme jen o oblasti životního prostředí. V případě obnovení těžby by se musely vyřešit všechny věci.
- Jaký je váš čistě soukromý názor na obnovení těžby v této oblasti? Obnovit ji hned, nebo počkat až na konec sanace, anebo vůbec netěžit?
Můj soukromý názor je ten, že se musí v každém případě pokračovat v napravování důsledků chemické těžby a posoudit možnost další těžby v blízkosti této sanace.
- To je trochu šalamounská odpověď.
Tak já vám odpovím ještě přesněji. Nelze nechat pět milionů tun kyseliny sírové v nestabilním stavu pod pitnou vodou. Na druhou stranu, když cena uranu bude dlouhodobě na takové výši, že zaplatí likvidaci současné, ale i budoucí kontaminace, tak o obnovení těžby lze uvažovat.
Zdroj: MF Dnes ze dne 17.3.2007
Komentáře
Jen tak (sekce Uranium Mining and Milling) http://www.wise-uranium.org/index.html
