Atomová elektrárna v Temelíně může být po roce 2020 až dvaapůlkrát větší a Česko se má „vyšvihnout“ mezi evropské jaderné velmoci. Pro další dva bloky jaderné elektrárny, pro něž nyní ČEZ požádal o posouzení vlivů na životní prostředí, bude ovšem potřeba stovek tun uranu ročně, ze kterého se pak obohacením upraví jaderné palivo. A kde uran vzít? Tisíce tun ho teď leží pod zemí na Českolipsku i v Podještědí.
A státní podnik Diamo věří tomu, že po rozšíření Temelína by k obnovení těžby v Libereckém kraji došlo. „Obnovení těžby uranu v oblasti kolem Stráže pod Ralskem by to určitě urychlilo,“ řekl včera Jiří Jež, generální ředitel státního podniku Diamo. „Myslím, že ta šance na obnovení těžby by v takovém případě byla veliká.“ Státní podnik Diamo už dnes dodává elektrárenskému gigantu ČEZ zhruba 400 tun uranu ročně, který vytěží v Dolní Rožínce na Vysočině – jediném místě v Česku, kde se uran těží. „ČEZ přitom nyní pro obě svoje elektrárny – Dukovany a Temelín – potřebuje až 700 tun uranu ročně, takže celou jeho poptávku nemůžeme z těžby v Rožínce pokrýt. Kdyby ale došlo k obnovení těžby uranu ve Stráži pod Ralskem, dokázali bychom dodávat určitě dva až tři tisíce tun za rok,“ tvrdí generální ředitel Diama. „To by stačilo i pro nové bloky Temelína.“ S výjimkou samotné Stráže pod Ralskem už dříve všechny obce, kterých by se případná těžba uranu na Českolipsku a v Podještědí dotkla, vyjádřily odmítavý postoj k obnovení těžby uranu.
Mají strach, že by opět došlo k drancování krajiny a obrovským ekologickým škodám, které stát teprve nyní těžce likviduje. Obavu, že by rozšiřování Temelína znovuotevření ložisek uranu urychlilo, ale obce spíše nemají.
„Nechává mě to chladným, určitě v tom není žádná spojitost. ČEZ může dostatek uranu nakoupit na světových trzích, má na to i dostatečné zisky,“ míní místostarosta Českého Dubu Martin Bobek.
Právě Český Dub patří v boji proti obnovení těžby mezi nejaktivnější města. Už vloni poslala radnice protestní dokument ministerstvu životního prostředí, ve kterém upozorňovala mimo jiné na problém sporné podoby letitého horního zákona. A před třemi týdny přijel ministr životního prostředí Martin Bursík do Českého Dubu osobně. „I kdyby embargo na těžbu uranu padlo, pořád je tu naše ministerstvo, které za zachování zdejší krajiny, spodních vod a životního prostředí pro místní obyvatele bude bojovat. Těžaři v tuto chvíli nemají šanci uspět,“ prohlásil v Českém Dubu Bursík.
Místostarosta Bobek má pro svůj názor, že obnovení těžby uranu s dostavbou Temelína nesouvisí, i další argument: „V Česku neexistuje úpravna, ve které by se uran obohacováním upravil na jaderné palivo pro atomové elektrárny.“
A Diamo mu dává za pravdu. „To se dělá v Rusku nebo v USA,“ přiznal ředitel Jiří Jež. 400 tun uranu, které nyní Diamo do ČEZu dodává, je tak malé množství, že by se vybudování takové úpravny Česku nevyplatilo. A nezměnila by to ani případná dostavba Temelín.
„Myslím, že i s novými bloky Temelína by se to nevyplatilo,“ dodal Jež.
O dostavbě elektrárny v Temelíně se mluví od pátku, kdy si ČEZ podal na ministerstvo životního prostředí žádost o posouzení vlivů nových bloků elektrárny na životní prostředí.
Dostavba by podle ČEZu přišla na 130 miliard korun. Posuzování vlivů na životní prostředí bude trvat několik let. *„Jde o komplikované mezistátní posuzování, musí to být oznámeno i státům, které leží v blízkosti stavby, Německu a Rakousku,“ oznámil v pátek ministr Bursík.

Těžba uranu v Česku nyní:

• 400 tun uranu/rok

Celková těžba po otevření ložiska v Libereckém kraji:

• 2000 až 3000 tun/rok

Spotřeba JE Dukovany a Temelín:

• 700 tun uranu/rok

Zásoby uranu na Českolipsku:

• v hodnotě zhruba čtvrt bilionu Kč

Zdroj: MF Dnes