Pokud by v tuto chvíli vláda rozhodla, že skončí útlum uranového hornictví a že Česko bude odteď velmi cennou rudu intenzivně těžit, Podještědí by se to nedotklo.
Obyvatelé v oblasti kolem města Osečná a osady Kotel, kde uran odhalily už průzkumy v šedesátých letech minulého století, mohou zůstat klidní. Jejich okolí zatím žádným chráněným ložiskem nebude. Co ale opravdu bude dál, zatím není jasné.
„Je to ohromně pozitivní zpráva. Ministr uznal naše námitky, že úřady obcí i jednotlivci jako vlastníci pozemků by neměli být vyloučeni z řízení o vyhlášení chráněného ložiska,“ pochvaluje si místostarosta Českého Dubu Martin Bobek. „Jinak to totiž odporuje české ústavě. Řízení bez vlastníků pozemků sice povoluje horní zákon, ten je ale zastaralý, z roku 1988 a dokud nebude novelizován, nemělo by žádné řízení probíhat.“ Informaci o zastaveném řízení přinesl jako první Deník. Státní podnik Diamo, který o vyhlášení chráněného ložiska požádal, zatím novou informaci komentovat nechtěl.
„Musel bych vidět, proč bylo řízení zastaveno. Zprávu ministerstva jsem ale zatím neviděl. Nejdříve se s tím musíme seznámit, pak na to budeme nějak reagovat,“ uvedl včera Tomáš Rychtařík, ředitel závodu Těžba a úprava uranu státního podniku Diamo ve Stráži pod Ralskem.
Rychtařík ale také připomněl, že požádat o vyhlášení ložiska Diamo muselo ze zákona.
„Ukládá nám to horní zákon. Pokud je ložisko za současných okolností využitelné, je naší povinností požádat o jeho ochranu.“
Návrat k těžbě uranu je v Česku velmi aktuální. Cena uranové rudy totiž na světových trzích v posledních letech několikanásobně vzrostla a jen na Českolipsku jsou tak v zemi uranové zásoby odhadem nejméně za čtvrt bilionu korun.
Vláda už uranu pozitivní signál jednou vyslala: schválila prodloužení těžby uranu v Dolní Rožínce na Vysočině. Samo Diamo si navíc vloni nechalo vypracovat interní studii, která měla zhodnotit možnosti znovuobnovení těžby uranu v oblasti Stráže pod Ralskem, Hamru na Jezeře, Břevniště a Hvězdova (vše na Českolipsku).
Diamo pak požádalo o ochranu ložiska Osečná-Kotel. Proti tomu už proběhly dvě demonstrace, naposledy letos na konci ledna. „Snahu o vyhlášení místa nedaleko od Osečné a Českého Dubu za chráněné ložiskové území nebereme na lehkou váhu, zakládáme občanské sdružení a svou zem se chystáme bránit,“ řekl pořadatel protestu Josef Jadrný ze Strany zelených.
Na Českolipsku se už dříve proti obnovení těžby vyjádřila obec Hamr na Jezeře. Sousední Stráž pod Ralskem by těžbu naopak uvítala. Uran se na Českolipsku těžil od poloviny 60. let minulého století, a to dolováním i chemicky – vtlačováním kyseliny sírové do země. Hlubinná těžba skončila v roce 1993, chemická přešla o tři roky později do tzv. sanačního režimu.
Stráž, Hamr, Břevniště a Hvězdov jsou jako ložisková území chráněná už od devadesátých let.
Diamo tehdy požádalo také o ochranu ložiska Osečná-Kotel. „Vzhledem k tomu, že nastal pokles ceny uranu a neměli jsme odběratele, tak jsme žádost nakonec stáhli. Tato oblast pro nás tehdy neměla význam,“ řekl dříve v rozhovoru pro MF DNES Jiří Jež, generální ředitel Diama. „V posledních letech ale na světových trzích nastal zájem o uranový koncentrát a jeho cena raketově stoupla. Horní zákon nám v takovém případě ukládá požádat o ochranu ložisek, která se dají využít.“
Zdroj: MF Dnes